H. H. Holmes

Henry Howard Holmes

Snímek pořízen v roce 1895
Základní údaje
Rodné jméno	Herman Webster Mudgett
Datum narození	16. května 1861
Místo narození	Gilmanton, New Hampshire
Datum úmrtí	7. května 1896 (ve věku 34 let)
Místo úmrtí	Filadelfie
Zatčení	17. listopadu 1894
Výše trestu	trest smrti
Příčina smrti	oběšení
Oběť
Počet obětí	9 - 230
Období vraždění	1888 - 1894
Stát vraždění	USA, Kanada
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Herman Webster Mudgett (16. května 1861 – 7. května 1896), známý spíše jako Dr. Henry Howard Holmes, byl americký podvodník a sériový vrah působící mezi lety 1891 a 1894. V době své popravy v roce 1896 měl rozsáhlou kriminální kariéru, zahrnující pojistné podvody, padělání, podvody, tři až čtyři nelegální bigamní sňatky, krádeže koní a vraždy. Jeho nejvýznamnější zločiny se odehrály v Chicagu během Světové výstavy v roce 1893.

Holmes se přiznal k 27 vraždám, avšak k trestu smrti byl odsouzen pouze za jednu – vraždu svého obchodního partnera Benjamina Pitesela. Předpokládá se, že mohl být zodpovědný za další tři vraždy Piteselových dětí a tří milenek, spolu s dítětem jedné milenky a sestrou druhé.^[1] Byl oběšen dne 7. května 1896.^[2]

Holmes je spojován s pověstmi o tzv. "Vražedném hradu" v Chicagu. Tyto příběhy o budově jsou většinou považovány za nadnesené či vymyšlené pro účely bulvárních zpráv. Některé zprávy dokonce tvrdí, že mohl být zodpovědný za úmrtí až 200 lidí.^[3] Tato skutečnost však může být důsledkem nedostatečného vyšetřování a senzacechtivé žurnalistiky té doby. Holmes sám poskytoval rozporuplné informace o svém životě. Na začátku tvrdil, že je nevinný, ale později prohlašoval, že je posedlý Satanem. Vzhledem k jeho sklonům k lhaní je obtížné získat pravdivý obraz jeho života. Jedním z příkladů je tvrzení, že zabil svého spolužáka z lékařské fakulty, přestože ten ve skutečnosti zemřel v Kanadě v roce 1889.^[4]

Od devadesátých let 19. století se Holmes často označuje jako sériový vrah. Spisovatel Adam Selzer ve své knize o Holmesovi uvádí: "Pouhé zabití několika lidí nemusí nutně být považováno za sériového vraha. Obvykle se jedná o sérii podobných zločinů spáchaných v určitém časovém období, zpravidla jako uspokojení psychologické potřeby pachatele spíše než z praktických důvodů." Selzer také zdůrazňuje: "Vraždy spojené s Holmesem často měly jasný motiv: oběť věděla příliš mnoho nebo mu stála v cestě, což ho vedlo k nedůvěře. Tyto vraždy nebyly jen z nenávisti, ale byly nezbytnou součástí jeho podvodů a ochrany jeho životního stylu."^[5]